Skoro každý rok to isté. Česká Kanada nás potiahne ako magnet — desiatky kilometrov lesných ciest, kde poznám každý koreň a každú cyklotrasu v okolí. Ale tento rok som mal pocit, že Hanka sa na mňa díva spôsobom, ktorý znamená: "Zase to isté? Vyrazme niekam inam.” A tak sme vyrazili na výlet do Třeboně.

Hanka s Beky autom, ja na Tour Maxe Kostke — skladacej  kondičnej kolobežke, ktorá dokáže zomlieť dvadsať kilometrov cez Peršlák a Chlum u Třeboně skôr, než si stihnete uvedomiť, že ste vlastne na dovolenke. Práve doasfaltovali jeden z posledných úsekov. Čerstvý povrch, vôňa živice, žiadne auto. Len ja, Kostka a ten zvláštny pocit, že sa pohybuješ rýchlo, ale pritom stíhaš sledovať bociany.

Stretli sme sa pri kúpeľoch, kúsok od zámku. Tu sa dá pri stanici zaparkovať bez toho, aby ste v sezóne, v Južných Čechách, stratili nervy aj chuť do života. A potom

Třeboň

Mesto, ktoré sme po rokoch temer nespoznali. Centrum ako vystrihnuté z rakúskeho katalógu na reštaurovanie pamiatok — a nemyslím to ako iróniu. Zámok, záhrady a pivovar Regent oslnili. Ale cyklotrasa okolo mesta popri Zlatej Stoke, kde vás víta vodná žena s odrazmi na vode, akoby ich niekto maľoval temperovou farbou očarí.

Zámok Třeboň 

Renesančný skvost Rožmberkov prežil päť storočí bez väčšej ujmy na kráse. Dnes patrí k najlepšie zachovaným zámkom Južných Čiech. Zámecká záhrada je voľne prístupná a stojí za návštevu aj bez prehliadky interiéru. Čierna kuchyňa a historické pivnice pripomínajú, že tu ľudia nežili len reprezentačne, ale riadne rybno a naplno.

Kúpele Třeboň

Liečebné kúpele sme síce nevyskúšali ale vieme o nich, že využívajú miestnu slatinnú rašelinu ako prírodný zdroj, ktorý ťažia od 19. storočia. Aj ak nepotrebujete liečbu, kúpeľný park pri vstupe je príjemným miestom na oddych a má výbornú dostupnosť na bicykli alebo kolobežke.

Rybník Svět

Zakiaľ sa baby (Hanka s Beky motali po zámockom parku) preskúmal som cyklotrasu okolo rybníka Svět až Schwarzenbergovej hrobke. Miesto tak pompézne tiché, že sa tam nehodí rozprávať ani šepotom.

Třeboň je krajina rybnikov. Aj preto je to cyklistický a kolobežkársky raj. Samá rovina, desiatky kilometrov prírodných ciest popri vode, pečená ryba a pivko všade. Cyklonirvána.

Prvá, kto mala mojich potuliek dosť, bola Beky. Pes má vždy pravdu, preto sme nakoniec zamierili do tieňa reštauračných terás na námesti.

Třeboň centrum

A tam — candát na masle. Miestna špecialita, ktorú som roky ignoroval v prospech rôznych svíčkových a vepřo knedlo. Biela ryba, maslo, trochu citróna, nič navyše. Také jednoduché, že by ste to nechceli platiť. A také presné, že pochopíte, prečo tu rybné hospodárstvo živí ľudí päťsto rokov.

Kolobežka stála opretá o múr. Beky spala pod stolom. Hanka sa dívala na námestie.

Niektoré dovolenky sa nedajú naplánovať. Niektoré sa len prihodia — presne v čase, keď ich potrebujete.

Navečer sme naložili kolobku do auta a cez Starú hlínu a Stráž nad Nežárkou sme sa vracali späť. Museli sme veď… Ema Destinová. Do zámku sme však dorazili 15 minút po jeho zatvorení.

Praktické info — Výlet do Třeboně

Ako sa dostať 

Třeboň leží v Jihočeskom kraji, asi 25 km od Českých Budějovíc. Cyklotrasou z oblasti Novej Bystrice cez Peršlák a Chlum u Třeboně — nová asfaltová trasa, výborný povrch, minimum premávky.

Čo vidieť

• Zámok Třeboň — renesančný, UNESCO pamiatková zóna, prehliadky od jari do jesene
• Zámecká záhrada — voľne prístupná, ideálna na prechádzku
• Pivovar Regent — jeden z najstarších v Čechách (1379), možnosť prehliadky
• Schwarzenbergská hrobka — 3 km od centra, cyklotrasa okolo Světa rybníka
• Námestie — kompletne zrekonštruované, jedno z najkrajších v južných Čechách

Kde jesť

Candát na masle je miestna klasika — hľadajte reštaurácie s vlastným rybným dodávateľom. Třeboň je centrum rybníkárskeho hospodárstva Čiech, candát a kapor sú tu vždy čerstvé.

So psom

Centrum je psíkopriateľské, zámecká záhrada tiež. Schwarzenbergská trasa pozdĺž rybníka — ideálna pre štvornohých spolocestujúcich.

Tip pre kolobežkárov

Tour kolobežka Kostka zvládne celú trasu bez problémov. Vykašlite sa na elektriku, riadne sa zapotíte, urobíte ceľa pre zdravie a pohyb a veľa zažijete.

Tipy po ceste

Kamenný most v Starej Hlíně

Nenápadná baroková stavba z 18. storočia premosťujúca odtok medzi rybníkmi. Je to typ pamiatky, ktorú miniete, ak sa dobre nepozeráte. Práve preto stojí za zastávku: pripomína, že třeboňská krajina nebola len vytvorená, ale aj premyslene navrhnutá na každom metre.

Múzeum Emy Destinnové v Stráži nad Nežárkou

Svetová operná diva, ktorá spievala pre kráľov a prezidentov, skončila vojnové roky v domácom väzení práve tu. Múzeum v jej rodnom kaštieli je prekvapivo dôkladné a pripomína, že veľké osudy sa neschovávajú len vo veľkých mestách.

Lesný hotel Peršlák

Je ukrytý v lese na cyklotrase medzi Třeboňou a Českou Kanadou. Peršlák bol pôvodne veliteľstvom pohraničnej stráže na zbytkoch vysídlenej horskej dediny. Dnes tu nájdete v horách schovaný lesný hotel s rybnikom a kuriozitou: Do kameňa je tu vytesaná ešte pôvodná mapa Československa aj so Zakarpatskou Rusou. Dobrá kuchyňa, ticho, krásne lesné zákutia s tajnými prevádzačskými chodníkmi. Prirodzená základňa pre cyklistov a turistov, čo berú Južné Čechy vážne.

Cyklookruhy okolo Třeboňských rybníkov dostupné bicyklom

• Rybník Svět — Třeboňská obývačka: veľký, promenáda, výhľad na mesto, miesto kde sa chodí na večernú prechádzku aj ranný beh.
• Opatovický rybník — Rozľahlá tichá plocha severne od mesta, ideálna pre cyklistov čo hľadajú pokoj bez davov.
• Velké Stavidlo — Menší rybník s historickými stavidlovými prvkami, zaujímavý skôr pre tých, čo sa zaujímajú o rybníkárske inžinierstvo.
• Verfle — Malý nenápadný rybník ukrytý v zeleni, objaviteľský tip pre tých, čo neveria turistickým mapám.
• Břilický rybník — Rozsiahla plocha s bohatou ornitofaunou, raj pre pozorovateľov vtákov a milovníkov samoty.
• Rožmberk — Najväčší rybník v Čechách, historický klenot z roku 1590, kde sa rybolov meria na tony a história na storočia.
• Přední a Zadní Kouty — Dvojica susedných rybníkov v lesnom zákutí, stvorená pre tichú cyklovýpravu mimo hlavných trás.
• Ženich a Nový vdovec — Dvojica s najlepším menom v celom Třeboňsku, ktorá si zaslúži návštevu už len pre tú poetiku.
• Starý Hospodář — Tradičný hospodársky rybník s dlhou históriou chovu kapra, typický predstaviteľ třeboňského rybníkárskeho remesla.
• Hejtman pri Chlume — Pokojná plocha v tieni Chlumu, prirodzená zastávka na cyklotrase smerom z Třeboně na sever.
• Staňkovský rybník — Vzdialený a menej navštevovaný, pre tých čo si pod slovom výlet predstavujú skutočnú cestu, nie len okruh okolo parkoviska. Ľahko zablúdite. Počas železnej opony bol známy mätúcimi chodníkmi na odchyt kopečkárov.

Ale uznajte. Je si z čoho vyberať :-) vrátime sa sem na dlhšie.

Príspevok Výlet do Třeboně: candát na masle a kolobežka rybníku Svět sluší zobrazený najskôr REŠTARTNI SA.

Pri našich cyklojazdách okolo Českého Krumlova sme objavili čarovné vodácke zákutie s kusom histórie. Vltavské meandre okolo Zlatej Koruny.

Kemp Zlatá Koruna

Objavili sme ho na cyklotrase okolo tvrze Štekře, ktorá nám zvonku matne pripomenula filmové kulisy z filmu Tři oříšky pro Popelku. Dnu sme sa nedostali, namiesto toho sme sa prudkým padákom cez údolie dostali až k Vltave. Tu nás čakal druhý trojbabský peší tím.

Škoda, že cyklotrasa nevedie aj späť po prúde popri Blanskom lese a brehu Vltavy. Toto miesto je vyhradené iba pre vodákov na člnoch. Cyklotrasa odbočuje mimo rieku.

Tak sme skysli na pive v svojráznom vodáckom kempe Zlatá koruna. Časť histórie sme našli aj tu. Fashion výstava popri meandroch Vltavy pri kempe Zlatá Koruna ponúkla historické módne artefakty, miestna krčma zas tie hasičské. :-)

Splavy Vltavy

Chvíľu sme závideli vodákom ich rafty a kanojky. Pri jednom z prejazdov jezov Vltavy sa so mnou skoro žena rozviedla. Vypočul som si vtedy reči o hlúposti, nezodpovednosti a hlupákoch ktorí sa chovajú ako sopľaví puberťáci a... to sme sa ani neprevrhli iba skočili mimo jezu dvojmetrový vodopád. Krásne časy.

Už je to dávno, čo sme posledne splavovali Ohře cez Svatošské skály, Sázavu okolo Pikovickej jehly či Stvořidla. Vltava v tomto okolí za nasadnutie do kanojky rozhodne stojí. Už len preto, že preteká týmito nádhernými meandrami okolo Blanské lesa a Kleti a navyše cez centrum Českého Krumlova, v ktorom je niekoľko mestských jezov.

Čakala nás však aj skutočná história

Klášter Zlatá koruna

Na úpätí hory Kleť medzi Českými Budějovicami a Českým Krumlovom nás čakal historický poklad. Z kempu stačilo vyjsť cez dedinu na kopec, dať ďalšiu zrmzlinu a pivo a boli sme hore. Je to kúsok.

Kláštor cisterciánov v Zlatej Korune si vďaka svojej polohe v hlbokom vltavskom údolí udržal mnoho z pôvodnej atmosféry aj po odchode rádu roku 1785. Je dnes pokladaný za jeden z najcennejších komplexov gotickej architektúry v strednej Európe.

Môžete si posedieť aj pod lipou, ktorú zasadili už v roku 1785 a bola nominovaná v ankete Strom roku 2021. Mňa oslovil najmä pokoj v záhradách kláštorného komplexu. Aj sme si v tráve pospali.

História kláštora

Do kláštora Svätá tŕňová koruna (Sancta Spinea Corona) povolal cisterciánov z rakúskeho kláštora Heiligenkreuz český kráľ Přemysl Otakar II. roku 1263. Kláštor mal zamedziť prípadnej rozpínavosti rodu Vítkovcov, ktorým patril neďaleký Český Krumlov.

Okrem troch prehliadkových okruhov (samotný kláštor, Opátská kaplnka a lapidárium) som objavil v kláštore aj iný poklad:

Veľké a ťažké knihy

Antikvariát, v ktorom som objavil veľmi staré, dávno zabudnuté knihy tlačené hĺbkotlačou francúzskych impresionistov, Kubíčka, Chagalla, Mánesa a úžasné fotopublikácie Plickovej Vltavy a Sudkovej Starej Prahy ma nenechali chladným. Všetky skončili v mojom batohu.

Som zberateľ. S batohom som vážil cestou späť o 10 kg naviac a žena mi dodnes dáva hubovú polievku, kam budeme tie knihy dávať.

Na bicykel alebo na člne

Pri výletoch po južných Čechách často volíme dvojzložkový výjazd. Ja na bicykli a baby (Nataš, Hanka a Lejdy) pešia turistika s autom. Často mi tak poslúžili aj ako nákupný košík, záchranná stanica a odťahovka, videli veľa a nezničili sa pritom.

Meandre okolo Vltavy sú ideálne na splavovanie a cykloturistiku. Schválne píšem cykloturistiku, lebo XC / kross bicykel je tu ideálny. Je pomalší ako cesťák, umožňuje ale zísť aj na poľné cesty a križovať tak cyklotrasy, ktorých je v Južných Čechách neúrekom. Terény sú zvlnené, kopečkové, ale nič náročné alebo nezvládnuteľné. Žiadne extrémne downhilly nehrozia.

Potenciálne zastávky pre pešiu turistiku sú zas príliš vzdialené. Jedinú výnimku tvorí Český Krumlov, kam by som už druhýkrát medzi tie davy bicykel určite neťahal.

Príspevok Vltavské meandre okolo Zlatej Koruny zobrazený najskôr REŠTARTNI SA.

Nejznámější jihočeskou horou je určitě Kleť. Ne svojí výškou 1087 metrů, protože na nedaleké Šumavě jsou desítky vyšších kopců, ale Kleť je unikátní svojí polohou. Dominuje vlastnímu minipohoří jménem Blanský Les, které vypadá, jako by se kousek Šumavy odtrhl a vykročil k Českým Budějovicím.

Při tom výpadu slouží Kleti za předvoj Kluk, spíš dlouhý hřeben než kopec, který ze severu zavírá údolí Křemžského potoka s většími obcemi Brlohem a Křemží. Z Kluka je samozřejmě parádní výhled na Kleť, hlavně ze skalnatého vrcholu, kde mu nebrání stromy. Kleť, mystika nejznámější jihočeské hory.

Skončit v Červeňáku

Kromě Křemže leží na severním úpatí Kletě obce Holubov, Krásetín, Třísov a Plešovice, což jsou zároveň všechno místa, odkud se dá na Kleť vyrazit. Kromě Krásetína jsou to všechno také železniční zastávky. Jižní svahy Kletě končí kousek od českokrumlovského nádraží a dále k západu leží Červený Dvůr s proslulou protialkoholní léčebnou. Skončit v Červeňáku, tomu v jižních Čechách rozumí každý.

Zlatá Koruna

Kleť připomíná hřbet velké ryby, která plave od západu na východ. Severní a jižní úbočí jsou strmá a vyplatí se je překonávat spíš po vrstevnici, zatímco na východě a hlavně na západě je stoupání menší. Zvlášť milosrdný je nástup ze sedla jménem Nová hospoda, nejvyššího bodu silnice z Chvalšin do Brlohu.

Před rybí hlavou leží klášter Zlatá Koruna a od něj se klikatí Vltava k Budějovicům. Nedaleko Zlaté Koruny leží obec Srnín se známou pekárnou. Ta byla postavena jako záložní pekárna pro případ války, schválně mimo velká města. Je známá svým výborným chlebem a také tím, že nepatří do Babišova Agrofertu. Obojí spolu souvisí.

Kult Kleti

Svojí osamělou polohou budí Kleť majestátní dojem a tak není divu, že byla vždy předmětem uctívání a spojována s božstvy a kulty. Její atraktivitu zvyšuje i blízkost větších měst, vždyť z Krumlova se dá pěší výlet zahájit přímo ze zastávky městského autobusu, stačí projít kolem bývalých kasáren motostřeleckého pluku nazývaného “Senegalští černí střelci”.

Kult Kleti přežívá dodnes. Existuje spolek Kleťáci, pro jehož členy je vrchol Kleti totéž jako pro muslima Mekka. Jenže zatímco muslimovi stačí navštívit Mekku jednou za život, Kleťáci se snaží na svoji horu lézt co nejčastěji a jejich tvrdé jádro to stíhá prakticky denně. V restauraci na vrcholu si můžete všimnout tlusté ohmatané knihy na okně poblíž baru, kterou někteří příchozí otevřou a cosi tam zapisují.

Právě jste viděli Kleťáka, neboť ta kniha je jejich evidence výstupů. Kleťáci mají oficiální spolek “Klub přátel hory Kleť” a svůj web klubklet.eu, jehož nejzajímavější částí jsou zřejmě právě statistiky výstupů.

Himalájsky tygr

Tahle vášeň má i extrémní verzi jménem Himalájský tygr. Občas se na Kleti koná akce s tím názvem a pokud zvládnete výstup devětkrát za den, počítá se to za ekvivalent výstupu na Mount Everest a dostanete příslušný certifikát. Za menší počty se udělují tituly Tatrák nebo Alpík. Rekord je třináct výstupů, což se rovná pěti a půl nastoupaným kilometrů. Na jeden den slušná porce.

UFO na Kleti

Mimo Kleťáků se ale o horu zajímají i různí snílci, fantastové a blouznivci. Keltští fanatici zde instalují falešné menhiry, příznivci mimozemských civilizací hledají místa přistání UFO, prostě na Kleti je veselo.

Zvláštní pozici má místo jménem Štond. Je to nízká kamenná stavba, vlastně jen pár schodů bez vnitřního prostoru, takový kamenný stupínek uprostřed lesa.

Je zajímavá hlavně tím, že nikdo neví, k čemu sloužila. A proto se hemží teoriemi od mysliveckého zařízení až po ty mimozemšťany. Dřív nebylo snadné Štond nalézt, protože je v lese mimo cesty, ale teď už ho ukazují i mapy.cz. Konec romantiky.

Kult Kleti

Cvaknout si Kleť

Kleť je také námětem spousty fotografií i obrazů, zřejmě proto, že mnoho Budějičáků ji může malovat i fotit rovnou z okna. Sám jsem tímhle stylem Kleť léta fotil. Kopec je samozřejmě pořád stejný, ale mění se světlo, porosty na něm a hlavně obloha, protože Kleť jako nevyšší bod okolí nad sebou často vytváří atypickou oblačnost a v zimních měsících za ní navíc při pohledu z Budějovic zapadá slunce.

Vrchol Kleti

Na Kleti stojí bytelná kamenná chata, kde je možné popít, pojíst a s trochou štěstí sehnat i nocleh. Cena za dvoulůžák byla léta stejná jako výška hory, tedy 1087 korun. Myslím, že tahle kuriozita dlouho nevydrží, ale chata má i hostelové ubytování zhruba za třetinovou cenu. V chatě se i vaří a za doporučení stojí česnečka.

U chaty stojí kamenná rozhledna, odkud je vidět celá budějovická pánev. Nedávno na ní ale přibyly antény pro digitální vysílání DVB-T, které jí na kráse nepřidaly. Je to první kamenná rozhledna v Čechách a brzy oslaví 200 let. Zajímavé je, že pro veřejnost byla otevřená až po třiceti letech, do té doby byla soukromou atrakcí rodu Schwarzenbergů. V interiéru jejích pater bývají občas zajímavé výstavy. Vedle je hvězdárna.

Vysílač Kleť

Při pohledu zdálky je ale hlavní kleťskou dominantou 175 metrů vysoký televizní vysílač. Zblízka si ho můžete prohlédnout, pokud zvolíte k cestě nahoru nebo dolů asfalt. Všimněte si jeho kotvících lan, která jsou tak silná, že je i slabým dalekohledem vidíte až z dvacet kilometrů vzdálených Budějovic. Vedle velkého stožáru stojí ještě jeden menší, který dřív využívala armáda pro spojení na VKV. Ještě pamatuju, jak na něj při vojenském cvičení spojaři směrovali antény. Jeho současné využití neznám, ale dřevěný domeček pod ním patřil ještě nedávno armádě.

Trasy na Kleti

Protože Kleť je obklopena obhospodařovanou krajinou, jsou její lesy protkány hustou sítí cest, ze kterých se dají skládat výlety různé náročnosti pro méně i více zdatné.

Mnoho těchto tras projde jedním ze dvou bodů: buď křižovatkou Růžovým vrchem nebo křižovatkou U modrého obrázku. A vzhledem k tomu, že mnoho cyklistů se dopravuje auty, je častým východištěm jízdy parkoviště u Krásetína. Asfalt z něj začíná prudkým stoupáním přímo po svážnici, ale nelekejte se, většina dalších úseků je daleko mírnějších a pořádná střecha vás čeká až těsně před vrcholem.

Většina cest má slušný povrch, asfalt nebo udržovanou šotolinu, pokud ovšem netrefíte na porost, kde probíhá těžba. Pokud spoléháte na navigaci, dejte si pozor, aby vás od Růžového vrchu nechtěla vést na vrchol po modré turistické. Na mapě vypadá jako vítaná zkratka, ale v reálu je to prudce stoupající kamenitá cesta vyhloubená erozí a šlapat tudy není žádná radost. Raději si kousek zajeďte.

Bicyklem na Kleť

Další úsek, který nepotěší hlavně jezdce na silničkách, je cesta kolem hvězdárny a skalního nápisu. Do cesty tam vystupuje zvětralá skála a volně se tam povalují kameny nepříjemné velikosti. Tenhle úsek je naštěstí krátký a v nouzi se dá převést. Sjezd od chaty po asfaltu je ale určitě příjemnější.

Kousek za vysílačem uvidíte vpravo skupinu skal, na kterých je několik výstupových cest osazených pevným jištěním. Nejznámější je Žebříková skála. Je vysoká jen něco přes deset metrů, ale občas z ní někdo spadne a výstup v cyklistických botách nelze doporučit.

Lanovka na Kleť

S kolem se na Kleť dostanete i bez šlapání, pokud zrovna jezdí lanovka, protože její obsluha dokáže poslat vaše kolo nahoru současně s vámi. Využívají to hlavně příznivci downhill stylu pro sjíždění prudkých svahů stylem kamikadze.

Pokud byste chtěli tuhle kratochvíli za každou cenu vyzkoušet, uvědomte si především, že Kleť je chráněné území, a pokud vás to nezastaví, nezapomeňte na lano provizorního vleku, které je natažené východním okrajem lesa kolem kleťské sjezdovky. Sjezdovka není v provozu zhruba od poslední doby ledové, ale to lano pořád drží a zastaví vás určitě.

Kleť, mystika nejznámější jihočeské hory. Není sice výškou žádný rekordman, ale zajímavostí na ní najdete dost.

Ďalšie tipy na výlety v Čechách

• Poledník: Dvoma cyklotrasami na strechu Šumavy
• Statek Salajná
• Loket historický klenot Západných Čiech
• Labská stráň a Tiské Skály: Skalnatá kulia Děčína

Príspevok Kleť, mystika nejznámější jihočeské hory zobrazený najskôr REŠTARTNI SA.

Za náš prvý kontakt s Holášovicami môže Grandhotel u Čierneho Supa. Jedno z najkurióznejších ubytovaní, aké sme v Čechách dostali. Až neskôr sme pochopili, že Dobčice sú len menšia, tichšia a najmä neprefláknutá juhočeská dedinka ako Holášovice. Pravá ochutnávka juhočeského vidieka.

Ubytovali nás totiž v starej sedliackej usadlosti, bývalej krčme, kde sme mali pípu, čapované pivo, klasické krčmové stojiskové záchody a matrace ustlané na europaletách.

Holášovice

Sú vzdialené iba 4 km od Dobčíc,16 km od Českých Budějovíc a cez Čejkovice menej ako 20 km od Hlubokej nad Vltavou. Pokiaľ správne trafíte.

Tunajší unikátny súbor budov v štýle tzv. sedliackeho baroka zo sedemdesiatych rokov 19. storočia tvorí jedinečný celok, ktorý je od roku 1995 dedinskou pamiatkovou rezerváciou a roku 1998 bol zapísaný do Zoznamu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO.

Dedinské baroko

Dedina sa spomína už od roku 1292. Okolo návsi s rybníčkom stoja domy. Uvidíte bohato zdobene široké ozdobné štíty, za ktorými sú tzv. špejchary. Strešné priestory slúžiace na skladovanie obilia. Malebný obrázok dediny dopĺňajú studne, baroková kaplnka a kováčska a keramická dielňa.

Pamiatková zóna

Holášovice, pravá ochutnávka juhočeského vidieka. Priečelia a domy sú vzájomne prepojené múrmi a bránami s klenutými vjazdmi. Patria k najkrajším a najzachovalejším ukážkam ľudového baroka, ktoré do vidieckeho prostredia prenieslo barokové, rokokové a klasicistické prvky z mestského prostredia.

Podobné domy síce nájdete aj v iných juhočeských dedinách, ale Holášovice sú jedinečné autenticitou. Boli ušetrené akýchkoľvek prestavieb. Majitelia ich zachovali v podobe, akú mali už v čase svojho vzniku, teda zhruba v polovici 19. storočia.

Natáčala sa tu aj filmová verzia opery Predanej nevesty.

Slabou stránkou Holášovic je každodenné turistické peklo autobusových zájazdov a nájazdy turistov. Práve preto v južných Čechách vždy volíme pre ubytovanie radšej Dobčice. Atmosférou južných čiech podobné, ale za celý deň tu nestretnete živej duše. A verte, že v okolí by ste našli takýchto malebných dediniek aj viac.

Žiaden obchod, žiadna krčma, pár aut a úplné ticho, že počuť vietor šušťať, cvrčky cvrlikať. Raz za celý týždeň nám zaklopali miestni a pozvali nás, že večer robia stretnutie Dobčanov a ak chceme, môžme sa pridať. Radi sme prijali.

Pripomeňme si autentickú atmosféru Grandhotela u Černýho Supa zopár fotkami. No nechoďte tam.

Fakt neviem, prečo sa sem stále vraciame. :-) Možno kvôli vybaveniu kuchyne, parkovaciemu domu a možno kvôli tej drevenej chladničke vonku. V drevenej kadi sa totiž v 38°C teplotách fantasticky chladí pivo. Akoby zo siedmeho schodu. Nemáte predstavu ako dobre padne sa v tých horúčavách po 5 hodinovej cyklojazde len tak tresknúť do toho suda, načiahnuť sa a otvoriť si vychladené pivo. V okolí len tak zasyčí.

Cykloturistika v Južných Čechách

Na bicykli je z Dobčíc a Holášovic všade blízko. Automobilov málo. Stačí vám akýkoľvek bicykel a viete sa napojiť na trasy do Budějovíc, Hlubokej nad Vltavou či len tak, po okolitých dedínách. Neďaleko sa natáčali aj Babovřesky.

Krásna a kondične náročná cyklotrasa cez parkové rybníky Vyšatov, Blatec, Bezdrev a Munický rybník vedie cez Čejkovice do Hlubokej nad Vltavou. Tá je zas oddelenou cyklotrasou prepojená s Budejovicami.

Trasy sú nenáročné, zväčša asfaltové a je len na vás akú kondičnú náročnosť si zvolíte. Jedna z najkrajších ale aj najťažších jázd viedla z Dobčíc, cez zámek Kratochvíle, Vimperk, okolo Boubínskeho pralesa až na Horskú Kvildu. :-) Padla stovka.

GPX cyklotrasy pre inšpiráciu

• Blato, Třeboň, České Budějovice, Dobčice. (91km/582m)
• Dobčice, Hluboká nad Vltavou. (83km/939m)
• Dobčice Kleť (55km/1151m)
• Dobčice, Vimperk, Zadov (Šumava). (65km/1488m)

Dobčice a Holášovice: pravá ochutnávka juhočeského vidieka.V celom okolí nájdete len mierne zvlnený terén okolo rybníkov. Všade nájdete asfalt. Berte si cesťáky alebo rýchle XC.

Príspevok Dobčice, Holášovice, pravá ochutnávka juhočeského vidieka zobrazený najskôr REŠTARTNI SA.

Kleť s nadmorskou výškou 1084 m n.m. je najvyšším bodom Blanského lesa. V Južných Čechách je to po Šumavskom Poledníku asi druhá najväčšia výzva pre cyklistu. Na vrchole je rozhľadňa, hvezdáreň, televízny vysielač i skvelé občerstvenie. Výstup na Kleť: bicyklom na najstaršiu kamennú rozhľadňu v Čechách.

Výstup na Kleť

Na vrchol sa dostanete kedykoľvek a akokoľvek. Prístup je celoročný. Na vrch vás vyvezie lanovka z Krasotína, nájdete tu niekoľko turistických chodníkov a cyklotrás a dolu sa môžte zviezť na kolobežke.

Ako cyklisti nemôžme vyjsť hore inak ako na bicykli.

Dal som to rok po roku dvakrát, vždy inou trasou. A vždy to bolo báječné, až na posledných asi 30 m pod rozhľadňou. Ako sa im vôbec podarilo vyliať ten betón tak, aby hneď nestiekol? Zaslúžený Budvar.

Cyklovýstupy na Kleť

Cyklovýstup na Kleť z Budějovic

Výšľap cesťákom z Českých Budejovic cez Zlatú korunu popod lanovkou z Krasotínu som vtedy ukončil až v Českom Krumlove. (55km/1150m)

Cyklovýstup na Kleť z Dobčic

Výšľap na krosáku z kultových Dobčíc mi umožnil zísť z ciest a excelentným terénným výstupom okolo Blanského lesa vyjsť po zvážniciach na vrch Kleť a naspäť. (47km/1030m)

Jozefova veža

Rozhľadňa je 18 m vysoká a za priaznivých podmienok sa z nej otvorí nádherný panoramatický pohľad na časť Šumavy, Budějovicko, Novohradské hory, jadrovú elektráreň Temelín a pokiaľ je naozaj jasné počasie je vidieť aj panorámu Álp. Na rozhľadni nájdete aj informácie o histórii okolia vrátane historických máp. Kúsok od rozhľadne stoja slnečné hodiny.

Rozhľadňa stojí na vrchole hory Kleť od roku 1825, kedy ju nechal postaviť knieža Josef Schwarzenberg. Verejnosti slúži od druhej polovice 19. storočia a je najstaršou kamennou rozhľadňou v Čechách.

Príspevok Kleť: bicyklom na najstaršiu kamennú rozhľadňu v Čechách zobrazený najskôr REŠTARTNI SA.

Dnešný cyklookruh mal byť v tom roku na Šumave posledný. Plán bol prešplhať zo Zadova cez Zlatú studňu na Horskú Kvildu, spustiť sa šumavskou cyklomagistrálou na Borovú Ladu a odtiaľ spraviť okruh MTB cez Knížecí pláně k Pramenům Vltavy, okolo Čiernej Hory na Filipovu Huť a späť na Horskú Kvildu a Zadov. GPX trasa tu.

Zlatá Studna

Chodník cez Zlatú Studňu sľuboval objavy artefaktov zaniknutej šumavskejh osady. Ako posledný zanikol v päťdesiatych rokoch 20. storočia dom lesného robotníka Franza Pösla, ktorý bol po zásahu ŠTB zlikvidovaný vrátane vybitia všetkého domáceho zvieratstva. Po celej Šumavskej osade však ostala len informačná tabula a malá kaplnka.

Na lepšie myšlienky som prišiel až pri zastávke na Jezerní Slati. Patrí medzi najväčšie rašeliniská na Šumave a práve v tejto oblasti fungoval kedysi povestný prevádzač, kráľ Šumavy.

Z Horskej Kvildy na Borovú Ladu

Padák z Horskej Kvildy na Borovú Ladu je za odmenu. Čistá asfalt stále mierne dole kopcom. A v Borovej Lade malé kúpalisko, v ktorom sa cez leto oplatí aj pľuzgiere vymáčať. Skutočný zážitok však došiel až na Knížecích Pláňach. To už som v tichom srdci národného parku, kde končí nielen turistický ruch ale aj akákoľvek civilizácia.

Knížecí pláňe

Sme na železnej opone. Za sociku tu bola najsilnejšie strážená hranica. Dnes je tu hájenka s čerstvou plzničkou. Nedalo sa odolať. Mimochodom na najbližších 14 km popri hranici je to aj posledná zastávka s civilizáciou.

Cez Bučinu na Prameny Vltavy

Neviem ako tú trasu opísať. Nádherná v svojej prázdnote. Iba cesta, polorozbité kríže, pätníky, údajne zaniknuté obce, po ktorých ale neostalo ani pamiatky, lesy a lesné púšte komplet vyžraté a zlikvidované kôrovcom a majestátne ticho. Mystický koniec sveta, územie nikoho, iba šotolinová cesta a ty, jedna z najemotívnejších jázd po Šumave. Možno kvôli histórii, možno kvôli emóciám z tej samoty.

Prázdno

Športovci určite prepáčia, že sem vložím úryvok z ukážky knihy Petry Klabouchové: Prameny Vltavy. Veľmi vystihuje náladu, akú vo mne táto časť Šumavy zanechala.

Kdysi měla i ona svoji duši. Krásnou a čistou, jako divoké koně na břehu řeky. Údolí uprostřed kopců kolébající v lůně právě narozenou Vltavu. Žili tu lidé srostlí s touto drsnou zemí silnými kořeny. Prostý lid, dva národy, dva jazyky, spojené nekončící dřinou, láskou k domovině a vírou ve staré pořádky. Ale to už je tak hrozně dávno. A čas se postaral, aby nebylo pamětníků.

Nejdřív odtud po zabrání pohraničí utekli Češi, pak vyhnali Němce. Přišli ti noví. Z Rumunska, z Maďarska, z Ukrajiny. Cizáci. Slíbili jim nový domov. Ten těžký kraj je ale potřeba milovat, hodně milovat, abys odtud hned neutekl. A jim v žilách láska otců k tomuhle tvrdému kousku země zkrátka chyběla.

Většina časem zmizela za lepším. Ti, co zůstali, tu nikdy nebyli opravdu doma. Kraj bez rodáků. Stavení i políčka bez laskavé lidské ruky umírala, a nakonec naposledy vydechla, když místo nich někdo kdesi na okrese rozhodl nechat zřídit JZD a řadu bytovek pro budovatele světlé budoucnosti. Tak přesně tenkrát se tu zastavil čas.

Pak se křišťálová koule ještě párkrát otočila a do vltavského údolí zase přišla nová doba. Svoboda, říkali. Svoboda na konci světa. Němci se vrátili. Za levnými šlapkami u cesty, cigaretami bez kolků a nahými trpaslíky z porcelánu. Lipno prodali Holanďanům, co si tam vybudovali svůj oranžovo-modrý Legoland. V Rudě se místo hraničního pásma, kde se ještě včera střílelo ostrýma do živého, staví jak o závod. Na Kvildě, Zadově, Kašperkách se z každé druhé chalupy vyklubal penzion pro lufťáky, co si chtějí sáhnout na opravdový strom. Kdo kde zrestituoval po pradědkovi nějakou louku, už ji prodal na stavební pozemky developerům, kteří pak nabízejí nadšeným Pražákům „luxusní šalety v samém srdci národního parku“. Turistů je tu víc než hrabošů, a ti se přitom letos ani nesmí trávit. Peníze tečou proudem. Někde tu svobodu uměli využít. Ne tady. Sem k nim snad ani ten kůrovec nechce.

Před sebou víc tuší než vidí drsné vrcholy Stolového hřbetu. Vysoký stolec, Kamenná a Stolová hora. Jsou ještě tmavší než noc nad nimi. Jejich zdivočelé lesy monotónně šumí pod poryvy severáku. Šumí, šumí, celá Šumava šumí, křičí a směje se do tváře...

Tie challety a penzióny na Kvilde i Modrave sú realitou. Ale okolo Stolovej a Čiernej Hory akoby sa zastavil svet. Zem prázdna. Ani ten drevený chodník už okolo Prameňa Vltavy nestojí iba ten kôrovec si bohužiaľ našiel cetu a vyžiadal si svoju daň. Ostala nádherná cyklotrasa územím nikoho.

Prameny Vltavy

Pramene Vltavy sa nachádzajú v strede, asi 6 km od Kvildy a 6 km od Knížecích plání. Je to však len symbolické miesto. Voda je do kamennej studničky zvedená dreveným potrubím, ktoré vedie pod asfaltovou cestou. Skutočných prameňov je viac a nachádzajú sa vysoko v neprístupnom teréne juhovýchodného svahu Čiernej hory vo výške 1300 m n.m. Viac tu.

Za prvej republiky tu stála jedna z prvých turistických chát KČST na Šumave. Ale za 2. svetovej vojny v roku 1942 bola prestavaná na zajatecký pracovný tábor Pramene Vltavy. Vojnové zverstvá sa nevyhli ani tomuto miestu. Následne chatu naši súdruhovia po zavretí železnej opony v roku 1953 zbúrali. Celá oblasť po ktorej dnes bicyklujem bola pod ostrou paľbou a verejnosti až do revolúcie neprístupná.

Okolo Čiernej hory na Filipovu huť

Ešte zo dve odpočívadlá, Na Strážní stezce a Černá hora. Pomaly sa dostávam späť do civilizácie.

Pivo na Kvilde ma definitívne preberie a dodá energiu na prechod na Zadov. Na tomto trailíku Šumavy si s cesťákom nevystačíte. Ale solídne XC bajkovačku dokonale vyrieši.

GPX trasy tu. (47km/780M)

Príspevok Šumava MTB: Cez Knížecí pláně k Pramenům Vltavy zobrazený najskôr REŠTARTNI SA.